Karel Jaromír Erben Kytice

17. března 2018 v 3:13 | Mini
Klasika, která se nikdy neohraje. Tak to bych asi chtěl, ale co je uvnitř. Dnes nahlédneme do Nitra. Zajímá mě jak se dělá kniha. Proto jsem si domluvil exkurzi do tiskárny. Pojedu tam jako mechanik a vezmu s sebou zahradníky, které to taky zajímá. Co jsem mohl vlastně dělat jinýho? Když mi ta kniha nevyšla. Dělat mechanika, přijímají mechaniky do tiskárny. "Já jsem ale NC a to je strojařina. Tady hledají seřizovače." Přemýšlím co to je. Seřídit stroje. Koncáky? Ano. Máte to. Když přivezou nový stroj, mechanik se podívá zjistí co je třeba a zajde si pro šroubovák. Od Kytice trošku daleko ne cvoku! A taky jsem vystudoval školu. To bylo hádám nejtěžší! Už si o tom povídáme asi hodinu a nic. Budu si říkat Mini. Docela dobrá hra, jak to děláte mistře? "Já jsem měl odmalička štěstí na lidi a doufám, že to tak bude dál." Teď už znáte kouzlo spánku. Kdo tam je dál?
 

Jsou to jazyky co nás spojuje

17. března 2018 v 2:59 | Mini
Dají se spolehlivě rozdělit na Slovanské a Germánské. Kdo chce umět jazyky? Je jich víc. Nebudu se tomu však věnovat až jednou. Je tady potřeba umět jazyk? Tak tak. Umět a co si o tom myslíš? Že to bylo jednoduchý? "Jo. Najít to je přece moc jednoduchý! Zadejte co hledáte a pak enter. Úplně jsem zapoměl. Jak se to jmenuje?"

Schizofrenie

17. března 2018 v 2:36 | Mini
Zatím jsem nenašel způsob jak se jí zbavit. Trpí tím stále více lidí a výsledky? Snad pomůže přidat. Však dál. Prášek, který bere schizofrenik? Nykob 10mg, popřípadě zalasta těm kdo nesnáší nykob. Účinná látka je stejná, jedná se přece o antidepresiva.
Aktivita - spůsob, kterým se zbavím schizofrenie.
Cíl - když už jsem si vybral cíl tak můžu přece být aktivní.
Stalo se ve světě
Zprávy
"Ty to máš však dál!" Ach jo asi se bude zase točit. Jak já to nenávidím!
 


Dokončím větu

17. března 2018 v 2:31 | Mini
dál.

Zdenovi se narodili štěňátka

16. března 2018 v 15:07 | Mini
.

Zdena ví, že Němci chytali ryby

16. března 2018 v 15:03 | Mini
.

Zdena chytil rybu.

16. března 2018 v 15:02 | Mini
.

Zdena si připravil udice

16. března 2018 v 15:01 | Mini
.

Zdravím vás z paluby lodi jménem Frank

16. března 2018 v 14:24 | Mini
Vezeme vám banány z banánový republiky. Tentokrát jsme to stihli ještě jednou, ale tak tak. Kdo ví jistě se diví. "To není možný!" Frank je dobrá loď a my nejsme o nic horší. Hoši si dali záležet. Pěkně si pohli a my jsme u toho byli s mikrofonem. "Běžně vozíme čtyři tuny banánů. Teď ale máme větší loď a naložíme i pět. Jsme na to dva, takže práce jde od ruky." "A na moři?" "Když není žádná bouře, tak to trvá asi čtyři hodiny. Jednou jsme se dostali do bouře, to bylo zrovna na Medharda. Už jsem myslel, že to nikdy nezkončí. Pluli jsme dál až do přístavu a tam jsme museli počkat. Kapitán dobře ví!" "Nejhorší je čekat." říká a dodává "Tahle loď by mohla uvézt klidně osum tun, je nová a větší a banány zásobuje půlku Francie." Pochlubil se. "Má dva silné motory, které dodávají lodi rychlost. Není problém za čtyři hodiny doplout až do banánové republiky." Ale dnes už je v důchodě. Užívá si volna a docela mu to chybí. Šli jsme se podívat do přístavu a kapitán nám povídal o banánech. Jaký jsou. "Takový banán to je vlastně bylina a plantáže těhle rostlin jsou na ostrově, který ještě nikdo nepojmenoval." To jsem čekal. Celá Francie tohle čekala. Starší pán už v důchodu a má říct něco o banánovém ostrově. "Domorodci vozí banány do přístaviště. To vždycky tak bylo a bude, tam je naložíme a přivezeme do Francie." "Kapitáne! Stihli jsme to dvakrát!" "Tak to je dobře. Bouře nebyla?" "Ne." "Jednou to si pamatuji byla taková silná bouře, že vlny s korábem házeli sem a tam. Už to vypadalo moc zle, ale bouře utichla a my mohli plout do přístavu. Banány tenkrát byli pod cenou. Nevyplatilo se to. Jejich kvalita byla mizerná. Zničila je bouře." říká kapitán ve výslužbě "Už je to ale dávno. Teď neplatí množství ale kvalita. Banány zná snad každej Francouz díky nám. a Francouzi si potrpí na kvalitu."

Minové pole

16. března 2018 v 12:49 | Mini
Počkej! Ať to nezkazíš! Řeknu ženě, že mám kus pole a že budu sázet vinohrad. Schválně. Co mi odpoví! "Jdu se vykoupat. Co říkáš?" Asi se nic nezměnilo. To si můžu říct, že budu dělat novináře a nic. "Nechceš radši napsat článek?" Slyším z koupelny. Teče voda a ona se pere. Na to se du schválně podívat. "Co říkáš?" "Vydrhni mi záda když už jsi tady. Říkám že by z tebe mohl být novinář!" Tak to máte stejný jako s antikoncepcí! Taky jí už nebere. Tak nasadím ten vinohrad? Na katastru mi oznámili, že to nejde. Že se tam bude stavět. Byla by to jen zbytečná práce. Vlastně chci říct, že nasadím tam vinohrad. Báby kroutí hlavami. "Tam nikdy vinohrad nebyl." Jen Eliška souhlasí "Vysaď si tam vinohrad." "A nebude to zbytečná práce?" "Nebude. Uvidíš!"
Tak jsem dostal souhlas a teď můžu sázet. Jenomže "Nemám sazenice!" To už přišel Zdena. "Slyšel jsem že budeš sázet vinohrad?" "Ano." "A traktor máš?" "Ne." Zasmál se a řekl mi. "Tak to aby sis nějaký koupil!" a odešel. Mám tohle zapotřebí?
Přišel dopis z katastru. Stálo tam, že nemám nárok na pole po dědovi a já už tam měl sloupky. "Tak mě to nepřiznali." "A ty se divíš? Mají tam stát domky." Říká mi ta moje. "Jenomže ty tam chceš vinohrad. To je logický! Dostaneš náhradu." Tím mi řekla, že se nemá cenu vztekat. To jsem potřeboval slyšet. Jenomže jak? Jak to mám udělat? Čekám že mi to napíšeš jak se nemám vztekat, když mi berou co mi patří! Zdena na tom byl mnohem hůř. Ten už vysadil švestky a taky o ně přišel. To má být normální? Někdo si vzpomene a už to není pravda. Tak proto vám to říkám. Dostal jsem se do situace obětního beránka. Nemám od toho žádnej papír a to je podstatné. Děda už nežije a vlastně ani bába, ale ta měla vždycky pravdu. "Za pokus to stojí!" Dávám ruce pryč. Do toho mě nikdo nedostane. "Děláš chybu za chybou!" Záleží na domluvě a ta tady asi nehrozí! Co si o tom myslíte vy? Asi by bylo potřeba opravdu to minové pole. Co si o tom myslíte? Že šlápne na minu a vyletí do vzduchu. Víte, že tam býval rybník? Ne. Nepamatuji se. Za války tam Němci lovili ryby. Co mi tím chcete říct babičko? Že už tenkrát se domluvili a rybník zrušili, teď tam mají být domky. Tak to se teda mílíte. Tenkrát přece nemohli vědět co se chystá! Ale nedalo mi to a zašel jsem do archivu. Pravdu měla babička. Kdybych to věděl dřív asi bych nedělal už vůbec nic.
Žena měla nápad. "Tak si tam postavíme domek." Jenomže tak jednoduchý to nebylo. To potřebujete stavební povolení a tak jsem zase na katastru a žádám o povolení. Tam už má povolení Zdena. Jak je to možný? Ptám se sám sebe. Někdo mu asi řekl že tam má být domek. V archivu jsem ještě našel záznamy, že to pole patřilo dědovi. Děda byl otec a Zdena to měl dostat. Chtěl mě snad překvapit? Tak tak co když mu řeknu, že tam má být rybník? Co udělá? "Tak půjdeme lovit ryby. Stejně jako Němci za války."

Kam dál