Já na plovárně plavu

5. února 2017 v 10:03 | Mini
Na koupališti jsem vlezl do studené vody. Hned ne, až za chvíli. Musel jsem počkat. Mohl bych chytit infarkt, nebo úžech. Lehl jsem si do stínu pod strom a díval se jak se honí mraky. Děcka zatím blbly, vesele se smály, honili se a já nevím co ještě. Byl tam taky jeden kluk, který se tomu všemu vyhýbal. To mě nedalo. "Proč si nehraješ s ostatními"
"Radši si přečtu knížku." říká
Do vody mě dostala až jeho maminka, přišla a začala mu hubovat. To jsem ale nevydržel a řekl jí co si myslím, vždyť číst si knihu je to nejlepší co dospělí můžou udělat. Moje knihovna je na to taky připravená a kdyby chtěl ještě něco, tak nemám problém.
Ten kluk ale říká ano mami. Ještě ti zavolám! A odešla. Kluk si sednul na bobek a bylo mu do pláče. "Nebreč, ona to tak nemyslí." Taky jsem byl malý, to je přece jasný. Já jsem tenkrát raději blbnul. Ach jo. To už nikdo nevrátí! Už jsem dospělí až moc dospělí. Tohle bych nikdy neudělal. Nevím. Snad. Ono je to asi něco jinýho a když plavu snažím se volně dýchat. Proč jsem mu to říkal? Vždyť za to nic nemám! A musí to být nutně o penězích? To mě taky napadlo. Ten kluk se zatím sbalil a odešel. Všiml jsem si, že tady nechal knížku. Nekonečný příběh. Vzal jsem jí, oblíknul se a šel vrátit. Byla totiž z knihovny.
Co mi řekla?
"Tohle je vaše?"
"Ne."
"Tak to bude problém, protože nevím čí to je!"
"A v kartotéce to nenajdete?"
"Já tady mám 700 karet! To by bylo zoufalý!"
Až teď mi došlo, že to je podle abecedy. "Pomůžu vám, když řeknu jméno?"
Jak jenom na něho volala? "Martin."
To mi nepomůže, ale jste hodný, že jste jí vrátil. Já už se podívám.
Kdyby měli počítač, tak by to nebyl problém říkám si. Něco o tom vím. Ten kluk se taky může vrátit a tu knihu hledat. Udělal jsem to však tak. Pořád si myslím že to bylo správně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama